učitel

učitel (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ učitel učitelé
Genitiv učitele učitelů
Dativ učitelovi
učiteli		 učitelům
Akkusativ učitele učitele
Vokativ učiteli učitelé
Lokativ učitelovi
učiteli		 učitelích
Instrumental učitelem učiteli

Worttrennung:

uči·tel

Aussprache:

IPA: [ˈʊt͡ʃɪtɛl]
Hörbeispiele:  učitel (Info)

Bedeutungen:

[1] männliche Person, die unterrichtet; Lehrer

Herkunft:

[1] vom Verb učit

Synonyme:

[1] kantor, pedagog, vyučující

Weibliche Wortformen:

[1] učitelka

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] Učitel pracuje ve škole.
Der Lehrer arbeitet an der Schule.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] učitel němčiny, učitel autoškoly

Wortbildungen:

učitelský, učitelství

Übersetzungen
 [1] männliche Person, die unterrichtet
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „učitel“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „učitel“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „učitel“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „učitel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.