učitelka

učitelka (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ učitelka učitelky
Genitiv učitelky učitelek
Dativ učitelce učitelkám
Akkusativ učitelku učitelky
Vokativ učitelko učitelky
Lokativ učitelce učitelkách
Instrumental učitelkou učitelkami

Worttrennung:

uči·tel·ka

Aussprache:

IPA: [ˈʊt͡ʃɪtɛlka]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] weibliche Person, die beruflich unterrichtet: Lehrerin

Synonyme:

[1] kantorka, pedagožka, profesorka, Schülersprache, Jugendsprache, abwertend: úča

Männliche Wortformen:

[1] učitel

Beispiele:

[1] Učitelka pokárala dívku před celou třídou.
Die Lehrerin tadelte das Mädchen vor der ganzen Klasse.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] třídní učitelka (Klassenlehrerin), učitelka základní školy (Grundschullehrerin), přísná učitelka (eine strenge Lehrerin)

Übersetzungen
 [1] weibliche Person, die beruflich unterrichtet: Lehrerin
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „učitelka“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „učitelka“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „učitelka“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „učitelka“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.