hřích

hřích (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ hřích hříchy
Genitiv hříchu hříchů
Dativ hříchu hříchům
Akkusativ hřích hříchy
Vokativ hříchu hříchy
Lokativ hříchu hříších
Instrumental hříchem hříchy

Aussprache:

IPA: [ɦr̝iːx]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Handlung, die gegen religiöse Gebote/Verbote verstößt oder unmoralisch/unvernünfig ist; Sünde, Verstoß, Vergehen

Beispiele:

[1] Podle Homéra je hřích vymýšlet záhubu druhým.
Laut Homer ist es Sünde, wenn man Verderben für den Anderen ersinnt.
[1] Každý hřích má svou výmluvu.
Jede Sünde hat ihre Ausrede.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] smrtelný hřích — Todsünde

Wortfamilie:

hříšník, hřešit, hříšný

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hřích“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hřích“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hřích“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hřích“
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „hřích“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.