hudba

hudba (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ hudba hudby
Genitiv hudby hudeb
Dativ hudbě hudbám
Akkusativ hudbu hudby
Vokativ hudbo hudby
Lokativ hudbě hudbách
Instrumental hudbou hudbami

Worttrennung:

hud·ba

Aussprache:

IPA: [ˈɦʊdba]
Hörbeispiele:  hudba (Info)

Bedeutungen:

[1] Tonkunst: Musik
[2] Komposition: Musik
[3] Spiel auf einem Musikinstrument: Musik

Synonyme:

[1] muzika
[2] melodie

Oberbegriffe:

[1] umění

Beispiele:

[1] Poslouchá často vážnou hudbu.
Er hört oft ernste Musik.
[2] Složil hudbu k filmu.
Er komponierte die Musik zum Film.
[3] Nádvořím zámku zněla hudba.
Im Hof des Schlosses erklang Musik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dechová hudba (Blasmusik), instrumentální hudba (Instrumentalmusik), lidová hudba (Volksmusik), vážná hudba (ernste Musik), zábavná hudba (Unterhaltungsmusik), živá hudba (Livemusik)

Wortbildungen:

hudební, hudebník, hudebnina, hudebnost

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hudba
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hudba
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hudba
[1] seznam - slovník: „hudba
[1] centrum - slovník: „hudba
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalhudba
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.