jmenovatel
jmenovatel (Tschechisch)
Substantiv, m, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | jmenovatel | jmenovatele |
Genitiv | jmenovatele | jmenovatelů |
Dativ | jmenovateli | jmenovatelům |
Akkusativ | jmenovatele | jmenovatele |
Vokativ | jmenovateli | jmenovatele |
Lokativ | jmenovateli | jmenovatelích |
Instrumental | jmenovatelem | jmenovateli |
Worttrennung:
- jme·no·va·tel
Aussprache:
- IPA: [ˈjmɛnɔvatɛl]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Mathematik: Zahl oder algebraischer Ausdruck unter dem Bruchstrich
Herkunft:
- abgeleitet vom Verb jmenovat
Gegenwörter:
- [1] čitatel
Beispiele:
- [1] Při sčítání zlomků s různými jmenovateli musíme nejprve najít společný jmenovatel.
- Vor der Addition von Brüchen mit verschiedenen Nennern müssen wir zuerst den gemeinsamen Nenner finden.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] nejmenší společný jmenovatel — kleinster gemeinsamer Nenner, najít společný jmenovatel — einen gemeinsamen Nenner finden
Übersetzungen
[1] Mathematik: Zahl oder algebraischer Ausdruck unter dem Bruchstrich
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „jmenovatel“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „jmenovatel“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „jmenovatel“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „jmenovatel“
- [1] centrum - slovník: „jmenovatel“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „jmenovatel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.