klobouk

klobouk (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Singular Plural
Nominativ klobouk klobouky
Genitiv klobouku klobouků
Dativ klobouku kloboukům
Akkusativ klobouk klobouky
Vokativ klobouku klobouky
Lokativ klobouku kloboucích
Instrumental kloboukem klobouky

Worttrennung:

klo·bouk

Aussprache:

IPA: [ˈklɔbɔʊ̯k]
Hörbeispiele:  klobouk (Info)

Bedeutungen:

[1] steife Kopfbedeckung, oft mit Krempe: Hut
[2] etwas, das an [1] erinnert: Hut

Verkleinerungsformen:

[1, 2] klobouček

Oberbegriffe:

[1] oděv

Beispiele:

[1] Její vášní jsou klobouky, má jich doma celou sbírku.
Hüte sind ihre Leidenschaft, sie hat zu Hause eine ganze Sammlung davon.
[1] Klobouk dolů před odpůrci!
Hut ab vor den Gegnern!
[2] Osolila očištěné pevné a zdravé klobouky hub.
Sie salzte die gesäuberten, festen und gesunden Hüte der Pilze.

Redewendungen:

[1] dostat všechno pod jeden klobouk
alles unter einen Hut bringen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] slaměný klobouk (Strohhut), plstěný klobouk (Filzhut)

Wortbildungen:

kloboukový

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „klobouk
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „klobouk
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „klobouk
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „klobouk
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalklobouk
[1, 2] centrum - slovník: „klobouk
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.