kouření

Worttrennung:

kou·ře·ní

Aussprache:

IPA: [ˈkɔʊ̯r̝ɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „kouřit“ (Konjugation):

[1] Konsumieren von Tabakerzeugnissen, indem man den Rauch durch den Mund einatmet; Rauchen

[2] Austreten von Rauch bei Verbrennungsvorgängen; Rauchen

Beispiele:

[1] Kouření je nezdravé.

Das Rauchen ist ungesund.

[2] Citlivou regulací sekundárního vzduchu je možné snížit kouření na minimum.

Durch die behutsame Regulierung der Sekundärluft ist es möglich, das Rauchen auf ein Minimum zu reduzieren.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kouření cigaret, kouření zakázáno

[2] kouření komínů

Wortfamilie:

kouřit, kuřák

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kouření“

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kouření“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kouření“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kouření“