kvalifikace
kvalifikace (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | kvalifikace | kvalifikace |
Genitiv | kvalifikace | kvalifikací |
Dativ | kvalifikaci | kvalifikacím |
Akkusativ | kvalifikaci | kvalifikace |
Vokativ | kvalifikace | kvalifikace |
Lokativ | kvalifikaci | kvalifikacích |
Instrumental | kvalifikací | kvalifikacemi |
Worttrennung:
- kva·li·fi·ka·ce
Aussprache:
- IPA: [ˈkvalɪfɪkat͡sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Erfüllung der Voraussetzungen für eine bestimmte Tätigkeit; Qualifikation, Qualifizierung
- [2] Berechtigung oder Erwerb der Berechtigung zur Teilnahme an einem Wettbewerb; Qualifikation
Synonyme:
- [1] způsobilost, schopnost, klasifikace
Gegenwörter:
- [2] diskvalifikace
Beispiele:
- [1] Inspektoři musí před začátkem inspekce prokázat svou totožnost a kvalifikaci.
- Bevor die Inspektion beginnt, müssen die Inspektoren ihre Identität und Qualifizierung nachweisen.
- [2] Tenista potvrdil svůj velmi dobrý výkon již v kvalifikaci.
- Der Tennisspieler bestätigte seine sehr gute Leistung schon in der Qualifikation.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] odborná kvalifikace — fachliche Qualifikation, zvyšovat kvalifikaci — die Qualifikation steigern
Wortfamilie:
- kvalifikační, kvalifikovat
Übersetzungen
[1]
|
[2]
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kvalifikace“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kvalifikace“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kvalifikace“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „kvalifikace“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.