měna

měna (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ měna měny
Genitiv měny měn
Dativ měně měnám
Akkusativ měnu měny
Vokativ měno měny
Lokativ měně měnách
Instrumental měnou měnami

Worttrennung:

mě·na

Aussprache:

IPA: [ˈmɲɛna]
Hörbeispiele: —
Reime: -ɛna

Bedeutungen:

[1] Banknoten und Münzen, die in einem Staat als Zahlungsmittel verwendet werden; Währung

Unterbegriffe:

[1] zlatá měna — Goldwährung, cizí měna — Fremdwährung

Beispiele:

[1] Národní banka vyhlašuje aktuální kurzy nejdůležitějších měn.
Die Nationalbank verlautbart die aktuellen Kurse der wichtigsten Währungen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] měnu devalvovat, podpořit, zhodnotit — die Währung abwerten, stützen, aufwerten

Wortfamilie:

měnový, měnit, směna, směnárna

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „měna“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „měna“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „měna“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „měna“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.