milovník

milovník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ milovník milovníci
Genitiv milovníka milovníků
Dativ milovníkovi
milovníku		 milovníkům
Akkusativ milovníka milovníky
Vokativ milovníku milovníci
Lokativ milovníkovi
milovníku		 milovnících
Instrumental milovníkem milovníky

Aussprache:

IPA: [ˈmɪlɔvɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas/jemanden sehr gern hat; Liebhaber, Verehrer, Freund

Synonyme:

[1] ctitel, nadšenec, obdivovatel, příznivec

Weibliche Wortformen:

[1] milovnice

Beispiele:

[1] "Dokonce i po rozlití do lahví víno ležívá ještě dva roky, než dorazí ke svým milovníkům.“[1]
Schließlich liegt der Wein nach der Abfüllung in Flaschen noch zwei Jahre, bis er zu seinen Liebhabern gelangt.

Wortfamilie:

milovnice, milovnický

Übersetzungen
 [1] jemand, der etwas/jemanden sehr gern hat
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „milovník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „milovník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „milovník“
[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „milovník“

Quellen:

  1. Lidé a země, 1999, Praha, zitiert nach korpus.cz
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.