mluvčí

mluvčí (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

Singular Plural
Nominativ mluvčí mluvčí
Genitiv mluvčího mluvčích
Dativ mluvčímu mluvčím
Akkusativ mluvčího mluvčí
Vokativ mluvčí mluvčí
Lokativ mluvčím mluvčích
Instrumental mluvčím mluvčími

Worttrennung:

mluv·čí

Aussprache:

IPA: [ˈmlʊft͡ʃiː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Person, die spricht; Sprecher
[2] Person, die beauftragt ist, für andere zu sprechen; Sprecher
[3] Person, die in der Lage ist, eine bestimmte Sprache zu sprechen; Sprecher

Synonyme:

[1] řečník

Weibliche Wortformen:

[1–3] mluvčí

Oberbegriffe:

[2] informátor

Beispiele:

[1] Vulgarismy svým užitím signalizují větší distanci mezi mluvčím a posluchačem.
Vulgarismen signalisieren bei ihrer Verwendung eine größere Distanz zwischen Sprecher und Zuhörer.
[2] Tiskový mluvčí prezidenta velmi opatrně reagoval na víkendové události.
Der Pressesprecher des Präsidenten reagierte vorsichtig auf die Ereignisse vom Wochenende.
[3] Překlad zadáváme rodilému mluvčímu, který žije v cílové zemi a dané tematice rozumí.
Die Übersetzung übergeben wir einem Muttersprachler, der im Zielland lebt und die gegebene Thematik versteht.

Charakteristische Wortkombinationen:

[3] rodilý mluvčí — Muttersprachler, Native Speaker

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1–3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „mluvčí
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „mluvčí
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „mluvčí
[1] centrum - slovník: „mluvčí
[*] PONS Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „mluvčí
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalmluvčí

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ mluvčí mluvčí
Genitiv mluvčí mluvčích
Dativ mluvčí mluvčím
Akkusativ mluvčí mluvčí
Vokativ mluvčí mluvčí
Lokativ mluvčí mluvčích
Instrumental mluvčí mluvčími

Worttrennung:

mluv·čí

Aussprache:

IPA: [ˈmlʊft͡ʃiː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] weibliche Person, die spricht; Sprecherin
[2] weibliche Person, die beauftragt ist, für andere zu sprechen; Sprecherin
[3] weibliche Person, die in der Lage ist, eine bestimmte Sprache zu sprechen; Sprecherin

Männliche Wortformen:

[1–3] mluvčí

Oberbegriffe:

[2] informátorka

Beispiele:

[1] Mluvčí se na chvilku odmlčela.
Die Sprecherin verstummte für einen Moment.
[2] Tisková mluvčí včera informovala o návrhu změn v pěstounské péči.
Die Pressesprecherin informierte gestern über den Antrag für Änderungen in der Pflegebetreuung.
[3] Kroužek anglické konverzace vede rodilá mluvčí.
Den Workshop englische Konversation führt eine Muttersprachlerin.

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1–3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „mluvčí
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „mluvčí
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „mluvčí
[1] centrum - slovník: „mluvčí
[*] PONS Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „mluvčí
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalmluvčí
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.