nápis
nápis (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | nápis | nápisy |
Genitiv | nápisu | nápisů |
Dativ | nápisu | nápisům |
Akkusativ | nápis | nápisy |
Vokativ | nápise | nápisy |
Lokativ | nápise nápisu |
nápisech |
Instrumental | nápisem | nápisy |
Worttrennung:
- ná·pis
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːpɪs]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] kurze schriftliche Mitteilung oder Bezeichnung auf einem Gegenstand; Aufschrift, Beschriftung, Inschrift
Beispiele:
- [1] U vchodu se skví zlatá deska s latinským nápisem.
- Beim Eingang prangt eine goldene Tafel mit einer lateinischen Aufschrift.
- [1] Koupili smuteční věnec s nápisem UPŘÍMNOU SOUSTRAST.
- Wir kauften einen Trauerkranz mit dem Schriftzug AUFRICHTIGES BEILEID.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] nápis na vozovce — Straßenmarkierung; latinský, náhrobní nápis — lateinische Inschrift, Grabinschrift
Wortfamilie:
Übersetzungen
[1]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nápis“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nápis“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nápis“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.