obhájce

obhájce (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ obhájce obhájci
obhájcové
Genitiv obhájce obhájců
Dativ obhájci
obhájcovi		 obhájcům
Akkusativ obhájce obhájce
Vokativ obhájce obhájci
obhájcové
Lokativ obhájci
obhájcovi		 obhájcích
Instrumental obhájcem obhájci

Aussprache:

IPA: [ˈɔbɦaːjt͡sɛ]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die etwas/jemanden verteidigt; Verteidiger, Anwalt

Synonyme:

[1] advokát, obránce, ochránce, zastánce

Weibliche Wortformen:

[1] obhájkyně

Beispiele:

[1] Má právo se bránit, proto má obhájce, který ho určitě brzy dostane ven a očistí ho.
Er hat das Recht, sich zu verteidigen, weshalb er einen Verteidiger hat, der ihn sicher bald herausbekommt und ihn rehabilitiert.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] obhájce titulu — Titelverteidiger

Wortfamilie:

obhájit, obhájkyně

Übersetzungen
 [1] Person, die etwas/jemanden verteidigt
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obhájce“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obhájce“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obhájce“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „obhájce“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.