obyvatel

obyvatel (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ obyvatel obyvatelé
Genitiv obyvatele obyvatel
obyvatelů
Dativ obyvatelovi
obyvateli
obyvatelům
Akkusativ obyvatele obyvatele
Vokativ obyvateli obyvatelé
Lokativ obyvatelovi
obyvateli
obyvatelích
Instrumental obyvatelem obyvateli

Worttrennung:

oby·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈɔbɪvatɛl]
Hörbeispiele:  obyvatel (Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas bewohnt; Einwohner, Bewohner, Insasse

Weibliche Wortformen:

[1] obyvatelka

Unterbegriffe:

[1] nájemník

Beispiele:

[1] Počet obyvatel hlavní města Praha je asi 1 200 000 osob.
Die Zahl der Einwohner der Hauptstadt Prag beträgt ungefähr 1 200 000 Personen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] obyvatel domuHausbewohner, místní obyvatelEinheimischer

Wortbildungen:

obyvatelský, obyvatelný, obyvatelstvo, obyvatelnost

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obyvatel
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obyvatel
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obyvatel
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obyvatel
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.