obyvatel
obyvatel (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | obyvatel | obyvatelé |
Genitiv | obyvatele | obyvatel obyvatelů |
Dativ | obyvatelovi obyvateli |
obyvatelům |
Akkusativ | obyvatele | obyvatele |
Vokativ | obyvateli | obyvatelé |
Lokativ | obyvatelovi obyvateli |
obyvatelích |
Instrumental | obyvatelem | obyvateli |
Worttrennung:
- oby·va·tel
Aussprache:
- IPA: [ˈɔbɪvatɛl]
- Hörbeispiele: obyvatel (Info)
Bedeutungen:
Weibliche Wortformen:
- [1] obyvatelka
Unterbegriffe:
- [1] nájemník
Beispiele:
- [1] Počet obyvatel hlavní města Praha je asi 1 200 000 osob.
- Die Zahl der Einwohner der Hauptstadt Prag beträgt ungefähr 1 200 000 Personen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] obyvatel domu — Hausbewohner, místní obyvatel — Einheimischer
Wortbildungen:
- obyvatelský, obyvatelný, obyvatelstvo, obyvatelnost
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obyvatel“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obyvatel“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obyvatel“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obyvatel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.