ojedinělý

Aussprache:

IPA: [ˈɔjɛɟɪɲɛliː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] nur einzeln auftretend; vereinzelt, sporadisch, Einzel-, einzeln (stehend)

[2] nur einmal auftretend; einzigartig, einmalig

Synonyme:

[1] osamocený, osamělý, jednotlivý, sporadický, jedinečný, neobyčejný

[2] unikátní, neopakovatelný

Beispiele:

[1] V ojedinělých případech se mohou vyskytnout odchylky.

In Einzelfällen können Abweichungen auftreten.

[2] Jeho přístup k řešení konfliktu byl velmi ojedinělý.

Sein Herantreten an die Lösung des Konflikts war einzigartig.

Wortfamilie:

ojediněle, ojedinělost

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „ojedinělý“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ojedinělý“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ojedinělý“