okraj

okraj (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ okraj okraje
Genitiv okraje okrajů
Dativ okraji okrajům
Akkusativ okraj okraje
Vokativ okraji okraje
Lokativ okraji okrajích
Instrumental okrajem okraji

Worttrennung:

okraj

Aussprache:

IPA: [ˈɔkraj]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] äußerer Teil von etwas, Ende von etwas; Rand, Kante, Saum

Synonyme:

[1] kraj, lem, periférie

Gegenwörter:

[1] střed, centrum

Beispiele:

[1] Na okraji města vyrostou nové domy.
Am Rand der Stadt wachsen neue Häuser in die Höhe.
[1] Zelený sud byl po okraj plný dešťové vody.
Das grüne Fass war bis zum Rand voll mit Regenwasser.

Wortfamilie:

okrajový, pokraj

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „okraj
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „okraj
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „okraj
[1] seznam - slovník: „okraj
[1] centrum - slovník: „okraj
[1] PONS Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „okraj
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalokraj
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.