omezení

omezení (Tschechisch)

Substantiv, n

Singular Plural
Nominativ omezení omezení
Genitiv omezení omezení
Dativ omezení omezením
Akkusativ omezení omezení
Vokativ omezení omezení
Lokativ omezení omezeních
Instrumental omezením omezeními

Worttrennung:

ome·ze·ní

Aussprache:

IPA: [ˈɔmɛzɛɲiː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Verringerung des Umfangs, Ausmaßes oder Wirkungsbereiches von etwas; Einschränkung, Beschränkung, Restriktion, Begrenzung

Beispiele:

[1] Strany tímto prohlašují, že jsou plně způsobilé podepsat tuto smlouvu bez jakéhokoli omezení.
Die Parteien erklären hiermit, dass sie voll befähigt sind, diesen Vertrag ohne jegliche Einschränkung zu unterschreiben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] bez omezení — ohne Einschränkung

Wortfamilie:

omezit, omezený

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „omezení
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „omezení
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „omezení
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.