předchůdce
předchůdce (Tschechisch)
    
    Substantiv, m
    
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | předchůdce | předchůdci předchůdcové | 
| Genitiv | předchůdce | předchůdců | 
| Dativ | předchůdci předchůdcovi | předchůdcům | 
| Akkusativ | předchůdce | předchůdce | 
| Vokativ | předchůdce | předchůdci předchůdcové | 
| Lokativ | předchůdci předchůdcovi | předchůdcích | 
| Instrumental | předchůdcem | předchůdci | 
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɛtxuːt͡sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Gegenwörter:
- [1] nástupce, následník
Weibliche Wortformen:
- [1] předchůdkyně
Beispiele:
- [1] Stalo se už tradicí, že nový ministr nenechá na svých předchůdcích nit suchou.
- Es ist schon Tradition geworden, dass ein neuer Minister an seinen Vorgängern kein gutes Haar lässt.
 
Wortfamilie:
- předchozí, předchůdkyně
Übersetzungen
    
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „předchůdce“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „předchůdce“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „předchůdce“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „předchůdce“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.