plnění

Worttrennung:

pl·ně·ní

Aussprache:

IPA: [ˈpl̩něɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „plnit“ (Konjugation):

[1] Tätigkeit des Anfüllens von etwas beziehungsweise der gefüllte Stoff; Füllen, Befüllen; Füllung, Befüllung, Abfüllung, Beschickung

[2] Verwirklichung von etwas; Erfüllung

[3] Prozess, bei dem jemand etwas leistet, beziehungsweise das Ergebnis dieser Arbeit; Leistung

Synonyme:

[2] vykonávání, uskutečňování

Beispiele:

[1] Při plnění násypky si počínejte tak, aby nedocházelo k přesypávání obilí přes násypku.

Beginnen Sie beim Füllen des Fülltrichters so, dass es zu keinem Überschwappen von Getreide über den Fülltrichterrand kommt.

[2] Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění vyzván.

Die Gesellschaft kann bei Gericht den Ausschluss eines Gesellschafters beantragen, der seine Pflichten ernstlich verletzt, obschon er zu ihrer Erfüllung aufgefordert worden ist.

[3] Na dokladu o prodeji zboží je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést rozsah a předmět zdanitelného plnění a datum uskutečnění zdanitelného plnění.

Auf dem Beleg über den Warenverkauf hat der Verkäufer, der die steuerpflichtige Leistung erbringt, den Umfang und Gegenstand der zu versteuernden Leistung und das Datum des Eintritts der Steuerpflicht verpflichtend anzuführen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] místo plnění — Erfüllungsort

[3] peněžité plnění — Geldleistung, pojistné plnění — Versicherungsleistung

Wortbildungen:

neplnění, doplnění, naplnění, splnění, vyplnění, zaplnění

Wortfamilie:

plnit, plněný

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „plnění“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „plnění“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „plnění“