místo

Anmerkung zum Lokativ:

Der Lokativ Singular „místu“ wird nur nach den Präpositionen „o“ und „po“ verwendet.

Worttrennung:

mís·to, mí·sto

Aussprache:

IPA: [ˈmiːstɔ]

Hörbeispiele:  místo ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Teil eines (meist freien) Raumes, wo etwas geschieht oder der zu etwas bestimmt ist; Platz, Stelle, Punkt

[2] in geografischer Bedeutung: Ort

[3] Teil von etwas; Stelle

[4] Stellung in einer Reihenfolge oder Rangliste; Platz, Stelle

[5] Anstellung, Beruf; Stelle

Synonyme:

[1] sedadlo

[2] město, obec, osada

[3] část, díl

[5] funkce, postavení, povolání

Verkleinerungsformen:

[1] místečko

Beispiele:

[1] Je tu ještě místo?

Ist hier noch Platz?

[1] Byl na místě propuštěn.

Er wurde auf der Stelle entlassen.

[2] Kramolna je malé místo, sestávajíc z několika stavení.

Kramolna ist ein kleiner, aus einigen Gebäuden bestehender Ort.

[3] Poškozené místo si musí prohlédnout odborníci, kteří detailně určí rozsah poškození.

Die beschädigte Stelle müssen Fachleute ansehen, die den Umfang der Beschädigung detailliert ermitteln.

[4] Klient je vždycky na prvním místě a prodávající mu to musí dát najevo.

Der Kunde ist immer an erster Stelle und der Verkäufer muss ihm das zu verstehen geben.

[5] V Praze úřady práce evidují na jednoho zaměstnání hledajícího člověka přibližně pět volných míst.

In Prag haben die Arbeitsämter auf einen Arbeit suchenden Menschen etwa fünf offene Stellen in Evidenz.

Redewendungen:

[1] mít srdce na pravém místě — das Herz am rechten Fleck haben

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] stavební místo — Bauplatz, odlehlé místo — entlegener Ort, místo činu — Tatort

[2] místo narození — Geburtsort, poutní místo — Wallfahrtsort, místo pobytu — Aufenthaltsort

[4] první místo — erster Platz

[5] volné místo — offene Stelle

Wortfamilie:

místně, místní

[1, 2, 5] Tschechischer Wikipedia-Artikel „místo“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „místo“

[1–5] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „místo“

[1–5] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „místo“

Worttrennung:

mís·to, mí·sto

Aussprache:

IPA: [ˈmiːstɔ]

Hörbeispiele:  místo ^(Info)

Bedeutungen:

• Präposition mit Genitiv:

[1] Änderung oder Ersetzung für etwas oder jemanden; statt

Synonyme:

[1] namísto

Beispiele:

[1] Místo tří osob vyšlo pět.

Statt drei Personen erschienen fünf.

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „místo_1“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „místo“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „místo“

Worttrennung:

mís·to, mí·sto

Aussprache:

IPA: [ˈmiːstɔ]

Hörbeispiele:  místo ^(Info)

Bedeutungen:

[1] drückt eine Änderung oder eine Ersetzung aus; anstatt

[2] in Verbindung mit den Konjunktionen „co“ oder „aby“; leitet einen Nebensatz ein, der etwas ausdrückt, das ersetzt werden soll; anstatt, statt

Beispiele:

[1] Místo do smíchu dala se do hlasitého pláče.

Anstatt in ein Lachen auszubrechen, begann sie laut zu weinen.

[2] Člověk, který se modlí, miluje, místo aby nenáviděl.

Ein Mensch, der betet, liebt, anstatt zu hassen.

[2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „místo_1“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „místo“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „místo“