policie
policie (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | policie | policie |
Genitiv | policie | policií |
Dativ | policii | policiím |
Akkusativ | policii | policie |
Vokativ | policie | policie |
Lokativ | policii | policiích |
Instrumental | policií | policiemi |
Worttrennung:
- po·li·cie
Aussprache:
- IPA: [ˈpɔlɪt͡sɪjɛ]
- Hörbeispiele: policie (Info)
Bedeutungen:
- [1] für die öffentliche Sicherheit und Ordnung zuständige Behörde; Polizei
- [2] die Arbeitsräume von [1]; Polizei
Synonyme:
- [1] bezpečnost
Unterbegriffe:
- [1] dopravní policie, kriminální policie, městská policie, pohraniční policie, státní policie
Beispiele:
- [1] Při silničních kontrolách policie zjistila řadu případů porušení dopravních předpisů.
- Bei Straßenkontrollen stellte die Polizei eine ganze Reihe von Verletzungen der Verkehrsvorschriften fest.
- [2] Policie byla jednopatrovým dlouhým stavením.
- Die Polizei war ein eingeschossiger langer Bau.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] hlásit se na policie — sich bei der Polizei melden, oznámit na policii — bei der Polizei melden, zavolat policii — die Polizei anrufen, policie vyšetřuje — die Polizei untersucht
- [1] nasazení policie — Polizeieinsatz
Wortbildungen:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „policie“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „policie“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „policie“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „policie“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.