policie

policie (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ policie policie
Genitiv policie policií
Dativ policii policiím
Akkusativ policii policie
Vokativ policie policie
Lokativ policii policiích
Instrumental policií policiemi

Worttrennung:

po·li·cie

Aussprache:

IPA: [ˈpɔlɪt͡sɪjɛ]
Hörbeispiele:  policie (Info)

Bedeutungen:

[1] für die öffentliche Sicherheit und Ordnung zuständige Behörde; Polizei
[2] die Arbeitsräume von [1]; Polizei

Synonyme:

[1] bezpečnost

Unterbegriffe:

[1] dopravní policie, kriminální policie, městská policie, pohraniční policie, státní policie

Beispiele:

[1] Při silničních kontrolách policie zjistila řadu případů porušení dopravních předpisů.
Bei Straßenkontrollen stellte die Polizei eine ganze Reihe von Verletzungen der Verkehrsvorschriften fest.
[2] Policie byla jednopatrovým dlouhým stavením.
Die Polizei war ein eingeschossiger langer Bau.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] hlásit se na policie — sich bei der Polizei melden, oznámit na policii — bei der Polizei melden, zavolat policii — die Polizei anrufen, policie vyšetřuje — die Polizei untersucht
[1] nasazení policiePolizeieinsatz

Wortbildungen:

policejní, policista

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „policie
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „policie
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „policie
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „policie
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.