pracovník

pracovník (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ pracovník pracovníci
Genitiv pracovníka pracovníků
Dativ pracovníkovi
pracovníku		 pracovníkům
Akkusativ pracovníka pracovníky
Vokativ pracovníku pracovníci
Lokativ pracovníkovi
pracovníku		 pracovnících
Instrumental pracovníkem pracovníky

Worttrennung:

pra·cov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈprat͡sɔvɲiːk]
Hörbeispiele:  pracovník (Info)

Bedeutungen:

[1] männliche Person, welche als Beruf mit einer bestimmten Arbeit betraut ist; Mitarbeiter, Arbeiter, Beschäftigter

Synonyme:

[1] zaměstnanec

Weibliche Wortformen:

[1] pracovnice

Beispiele:

[1] V roce 1948 činila mzda školských pracovníků 135 procent průměrné mzdy ale dnes je to jen devadesát procent.
1948 betrug der Lohn der Beschäftigten im Schulwesen 135 Prozent des Durchschnittslohns heute aber sind es nur neunzig Prozent.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vedoucí pracovník — leitender Mitarbeiter, Führungskraft

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „pracovník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „pracovník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „pracovník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.