skupinka

Aussprache:

IPA: [ˈskʊpɪnka]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Diminutiv von skupina: einzelne Individuen oder Dinge, die ein Ganzes bilden oder die durch Beziehungen oder Interessen verbunden sind; Gruppe

Synonyme:

[1] hlouček

Beispiele:

[1] Když jdu kolem skupinky dětí, nestačím se divit, jak sprostě mluví. Ale aby ne, v televizi je to samý vulgarismus, rodiče se dnes také nehlídají a mluví před dětmi sprostě.

Wenn ich bei einer Gruppe Kinder vorbeigehe, kann ich mich nur wundern, wie ordinär sie sprechen. Kein Wunder, im Fernsehen lauter Vulgarismus, die Eltern halten sich heute auch nicht zurück und sprechen derb vor den Kindern.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] stát ve skupinkách — in Gruppen stehen

Wortfamilie:

skupinový, skupenství, skupina

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „skupinka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „skupinka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „skupinka“