směrnice
směrnice (Tschechisch)
Substantiv, f
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | směrnice | směrnice |
Genitiv | směrnice | směrnic |
Dativ | směrnici | směrnicím |
Akkusativ | směrnici | směrnice |
Vokativ | směrnice | směrnice |
Lokativ | směrnici | směrnicích |
Instrumental | směrnicí | směrnicemi |
Aussprache:
- IPA: [ˈsmɲɛrɲɪt͡sɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] eine rechtsverbindliche Vorschrift oder Anweisung, ohne Gesetzescharakter; Richtlinie, Direktive
Synonyme:
- [1] nařízení, instrukce
Beispiele:
- [1] Tyto normy by měly zajistit, aby výrobky splňovaly obecný požadavek na bezpečnost podle uvedené směrnice.
- Diese Normen sollen sicherstellen, dass die Erzeugnisse die allgemeine Sicherheitsanforderung gemäß der angeführten Richtlinie erfüllen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] daňová směrnice — Steuerrichtlinie
Wortbildungen:
- směr, směrný
Übersetzungen
[1]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „směrnice“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „směrnice“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „směrnice“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „směrnice“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.