směr
směr (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | směr | směry |
Genitiv | směru | směrů |
Dativ | směru | směrům |
Akkusativ | směr | směry |
Vokativ | směre | směry |
Lokativ | směru | směrech |
Instrumental | směrem | směry |
Worttrennung:
- směr
Aussprache:
- IPA: [smɲɛr]
- Hörbeispiele: směr (Info)
- Reime: -ɛr
Bedeutungen:
- [1] gedachte Linie, in welcher sich eine Bewegung abspielt; Richtung, Kurs, Fahrtrichtung
- [2] Zielrichtung; Richtung, Stil, Schwerpunkt, Orientierung
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 směrem na Prahu.
- Ein umgestürzter LKW blockierte die Autobahn D1 in Richtung Prag.
- [1] Aby cestující vždy seděli ve směru jízdy, jsou v japonských vlacích všechna sedadla automaticky otočná.
- Damit die Fahrgäste immer in Fahrtrichtung sitzen, sind in japanischen Zügen alle Sitze automatisch drehbar.
- [2] Má zájem o povolání technického směru.
- Er hat Interesse an einem Beruf technischer Richtung.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] měnit/změnit, udávat/udat směr — Richtung ändern, anzeigen
- [1] ve směru hodinových ručiček — im Uhrzeigersinn, proti směru hodinových ručiček — gegen den Uhrzeigersinn
Wortfamilie:
- směrový, směrný, směrovka, směrovost, směrovat, směrnice
Übersetzungen
[2] Zielrichtung; Richtung, Stil, Schwerpunkt, Orientierung
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „směr“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „směr“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „směr“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „směr“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: sběr
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.