sněm

sněm (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ sněm sněmy
Genitiv sněmu sněmů
Dativ sněmu sněmům
Akkusativ sněm sněmy
Vokativ sněme sněmy
Lokativ sněmu sněmech
Instrumental sněmem sněmy

Aussprache:

IPA: [sɲɛm]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Versammlung von Vertretern eines Volkes, Landes, Staates, die öffentliche oder gesetzgebende Belange erörtert; Tag

Synonyme:

[1] shromáždění

Beispiele:

[1] Spolkový sněm a Spolková rada vytvářejí zákony, ale také zákony, sice zřídkakdy, ruší.
Der Bundestag und der Bundesrat erlassen Gesetze, aber heben auch, wenn auch selten, Gesetze auf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] spolkový sněm — Bundestag, zemský sněm — Landtag

Wortfamilie:

sněmovna, sněmovní

Übersetzungen
 [1] Versammlung von Vertretern eines Volkes, Landes, Staates
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „sněm“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „sněm“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „sněm“
[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „sněm“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.