subjekt

subjekt (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ subjekt subjekty
Genitiv subjektu subjektů
Dativ subjektu subjektům
Akkusativ subjekt subjekty
Vokativ subjekte subjekty
Lokativ subjektě
subjektu
subjektech
Instrumental subjektem subjekty

Worttrennung:

sub·jekt

Aussprache:

IPA: [ˈsʊbjɛkt]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Recht: natürliche und/oder Rechtsperson, die Rechte und Pflichten hat; Person, Firma, Vereinigung; Person und/oder Firma
[2] Linguistik: Satzglied, über das im Prädikat eine Aussage gemacht wird; Subjekt

Synonyme:

[1] jedinec, jednotlivec
[2] podmět

Beispiele:

[1] Ve znění zákona platném od 1.10. došlo mimo jiné k zásadní úpravě některých ustanovení týkajících se vztahu k zahraničním subjektům.
In der ab 1.10. geltenden Gesetzesfassung kam es unter anderem zu einer grundsätzlichen Änderung einiger Bestimmungen, die die Beziehung zu ausländischen Firmen, Personen und Organisationen betreffen.
[2] Základními prvky formálního členění věty jsou gramatický subjekt a gramatický predikát.
Die grundlegenden Elemente des formalen Satzbaus sind das grammatische Subjekt und das grammatische Prädikat.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] podnikatelský subjektUnternehmer, subjekt na trhuMarktteilnehmer, daňový subjektSteuerzahler

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „subjekt
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „subjekt
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „subjekt
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „subjekt
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.