uspokojení
uspokojení (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | uspokojení | uspokojení |
Genitiv | uspokojení | uspokojení |
Dativ | uspokojení | uspokojením |
Akkusativ | uspokojení | uspokojení |
Vokativ | uspokojení | uspokojení |
Lokativ | uspokojení | uspokojeních |
Instrumental | uspokojením | uspokojeními |
Aussprache:
- IPA: [ˈʊspɔkɔjɛɲiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- Verbalsubstantiv vom Verb „uspokojit“ (Konjugation):
- [1] Erfüllung bestimmter Wünsche, Bedürfnisse; Befriedigung, Zufriedenstellung
Synonyme:
- [1] satisfakce
Beispiele:
- [1] „Přestože západní země vyslovily po celonočním jednacím maratonu uspokojení nad dosaženým kompromisem, z textu rezoluce se zdá, že musely hodně slevit ze svého původního požadavku.“[1]
- Obwohl die westlichen Länder nach dem nächtlichen Verhandlungsmarathon ihre Befriedigung über den erzielten Kompromiss ausdrückten, mussten sie von ihrer ursprünglichen Forderung viel nachlassen.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] sexuální uspokojení
Wortfamilie:
- uspokojený, uspokojit
Übersetzungen
[1] Erfüllung bestimmter Wünsche
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „uspokojení“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „uspokojení“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „uspokojení“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „uspokojení“
Quellen:
- Lidové noviny, Nr. 289/1993, zitiert nach korpus.cz
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.