výr
výr (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | výr | výři |
Genitiv | výra | výrů |
Dativ | výrovi výru |
výrům |
Akkusativ | výra | výry |
Vokativ | výre | výři |
Lokativ | výrovi výru |
výrech |
Instrumental | výrem | výry |
Worttrennung:
- výr
Aussprache:
- IPA: [viːr]
- Hörbeispiele: —
- Reime: -iːr
Bedeutungen:
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Kolem stanu nám poletují světlušky a na dobrou noc občas zahouká výr.
- Um unser Zelt flattern Leuchtkäfer, und ab und zu hört man das Heulen eines Uhus.
- [1] Výrovi se přezdívá král noci.
- Der Uhu trägt den Spitznamen ‚König der Nacht‘.
Wortfamilie:
- výreček, výří
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „výr“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „výr“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „výr“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „výr“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „výr“
Ähnliche Wörter (Tschechisch):
- Homophone: vír
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.