výuka

výuka (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ výuka výuky
Genitiv výuky výuk
Dativ výuce výukám
Akkusativ výuku výuky
Vokativ výuko výuky
Lokativ výuce výukách
Instrumental výukou výukami

Worttrennung:

vý·uka

Aussprache:

IPA: [ˈviːʊka]
Hörbeispiele:  výuka (Info)

Bedeutungen:

[1] systematische Übergabe von Kenntnissen oder Fähigkeiten; Unterricht, Lehre

Synonyme:

[1] vyučování

Beispiele:

[1] „Výuka základů programování je v našich školách většinou jen okrajovou záležitostí.“[1]
Der Unterricht in den Grundlagen der Programmierung an unseren Schulen ist großteils nur eine Angelegenheit am Rande.

Wortfamilie:

výukový, výuční, vyučit, učit

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „výuka
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „výuka
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „výuka
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „výuka

Quellen:

  1. Mladá fronta DNES vom 5. Dezember 2019
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.