vůdce

vůdce (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ vůdce vůdci
vůdcové
Genitiv vůdce vůdců
Dativ vůdci
vůdcovi
vůdcům
Akkusativ vůdce vůdce
Vokativ vůdce vůdci
vůdcové
Lokativ vůdci
vůdcovi
vůdcích
Instrumental vůdcem vůdci

Worttrennung:

vůd·ce

Aussprache:

IPA: [ˈvuːtt͡sɛ]
Hörbeispiele:  vůdce (Info)

Bedeutungen:

[1] leitende Person in einer Organisation, Vereinigung oder Bewegung; Führer, Militär: Feldherr
[2] Person, die Touristen in eine bestimmte Richtung geleitet und dabei etwas zeigt/erklärt; Führer

Synonyme:

[1] představitel

Weibliche Wortformen:

[1] vůdkyně

Beispiele:

[1] Vzpoura skončila popravou tří vůdců vzpoury.
Die Revolte endete mit der Hinrichtung der drei Führer des Aufstands.
[2] Zimní výstup je povolen v doprovodu horského vůdce.
Das Besteigen im Winter ist nur in Begleitung eines Bergführers gestattet.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] horský vůdceBergführer

Wortfamilie:

vůdčí

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vůdce
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vůdce
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vůdce
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vůdce
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.