vůně

vůně (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ vůně vůně
Genitiv vůně vůní
Dativ vůni vůním
Akkusativ vůni vůně
Vokativ vůně vůně
Lokativ vůni vůních
Instrumental vůní vůněmi

Worttrennung:

vů·ně

Aussprache:

IPA: [ˈvuːɲɛ]
Hörbeispiele:  vůně (Info)

Bedeutungen:

[1] Vorhandensein von Stoffen in der Luft, die mit der Nase als angenehm empfunden werden; Duft, Geruch, Aroma

Synonyme:

[1] aroma

Gegenwörter:

[1] zápach, smrad

Beispiele:

[1] Vzduch byl plný vůní kvetoucích lip.
Die Luft war voll des Duftes blühender Linden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] příjemná, slabá, silná vůně — angenehmer, schwacher, starker Duft

Wortfamilie:

vonný, voňavý, voňavka, vonět, zavonět

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vůně“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vůně“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vůně“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vůně“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.