viník
viník (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | viník | viníci |
Genitiv | viníka | viníků |
Dativ | viníkovi viníku |
viníkům |
Akkusativ | viníka | viníky |
Vokativ | viníku | viníci |
Lokativ | viníkovi viníku |
vinících |
Instrumental | viníkem | viníky |
Aussprache:
- IPA: [ˈviːɲiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die etwas verschuldet hat; Schuldiger, Verursacher
Beispiele:
- [1] Státní správce silnic se připravuje na finální rozhodnutí soudu o viníkovi sedm let starého sesuvu svahu nad rozestavěnou dálnicí D8.
- Die staatliche Straßenverwaltung bereitet sich auf die endgültige Entscheidung des Gerichts über den Schuldigen des sieben Jahre alten Hangrutsches auf die in Bau befindliche Autobahn D8 vor.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] hlavní viník — Hauptschuldiger
Wortfamilie:
Übersetzungen
[1] Person, die etwas verschuldet hat; Schuldiger, Verursacher
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „viník“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „viník“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „viník“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „viník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.