vlajka

vlajka (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ vlajka vlajky
Genitiv vlajky vlajek
Dativ vlajce vlajkám
Akkusativ vlajku vlajky
Vokativ vlajko vlajky
Lokativ vlajce vlajkách
Instrumental vlajkou vlajkami

Aussprache:

IPA: [ˈvlajka]
Hörbeispiele:  vlajka (Info)

Bedeutungen:

[1] verschiedenfarbiges, meist rechteckiges Stück Stoff, das die Zugehörigkeit zu einer Gruppe, Organisation, zu einem Staat anzeigt oder zur Signalisierung dient; Flagge, Fahne

Synonyme:

[1] prapor

Verkleinerungsformen:

[1] vlaječka

Beispiele:

[1] Nejkrásnější vlajku má přece Česká republika – který Čech by o tom pochyboval?
Die schönste Flagge hat die Tschechische Republik – welcher Tscheche würde das bezweifeln?
[1] „Ukrajinské armádě se daří získat množství ruské vojenské techniky, která se později znovu objeví na bojišti pod ukrajinskou vlajkou.“[1]
Der ukrainischen Armee gelingt es, zahlreiche russische Maschinen zu übernehmen, die später unter ukrainischer Flagge auf dem Schlachtfeld eingesetzt werden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vlajka vlaje — die Fahne flattert

Wortfamilie:

vlaječka, vlajkový, vlát

Übersetzungen
 [1] rechteckiges Stück Stoff
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vlajka“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vlajka“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vlajka“

Quellen:

  1. Zabavené tanky bojují proti původním majitelům. „Je to ruský zlý sen,“ řekl Zelenskyj. In: Echo24.cz. 15. März 2022, abgerufen am 15. März 2022.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.