vnouče

vnouče (Tschechisch)

Substantiv, n
Singular Plural
Nominativ vnouče vnoučata
Genitiv vnoučete vnoučat
Dativ vnoučeti vnoučatům
Akkusativ vnouče vnoučata
Vokativ vnouče vnoučata
Lokativ vnoučeti vnoučatech
Instrumental vnoučetem vnoučaty

Worttrennung:

vnou·če

Aussprache:

IPA: [ˈvnɔʊ̯t͡ʃɛ]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] männliches oder weibliches Kind von Sohn oder Tochter; Enkelkind

Gegenwörter:

[1] prarodič

Verkleinerungsformen:

[1] vnoučátko

Unterbegriffe:

[1] vnuk, vnučka

Beispiele:

[1] Babičce přišla popřát k narozeninám všechna vnoučata.
Alle Enkelkinder kamen, Großmutter zum Geburtstag zu gratulieren.

Wortfamilie:

vnuk, vnučka, pravnouče

Übersetzungen
 [1] männliches oder weibliches Kind von Sohn oder Tochter; Enkelkind
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vnouče“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vnouče“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vnouče“
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vnouče“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.