voják
voják (Tschechisch)
    
    Substantiv, m, belebt
    
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | voják | vojáci | 
| Genitiv | vojáka | vojáků | 
| Dativ | vojákovi vojáku | vojákům | 
| Akkusativ | vojáka | vojáky | 
| Vokativ | vojáku | vojáci | 
| Lokativ | vojákovi vojáku | vojácích | 
| Instrumental | vojákem | vojáky | 
Worttrennung:
- vo·ják
Aussprache:
- IPA: [ˈvɔjaːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] jemand, der in einer Armee dient
Weibliche Wortformen:
- [1] vojákyně, vojačka
Oberbegriffe:
- [1] povolání
Beispiele:
- [1] Vojáci se stáhnou příští rok.
- Die Soldaten werden sich nächstes Jahr zurückziehen.
 
Wortbildungen:
- vojenský, vojenství, vojančina, vojácký
Übersetzungen
    
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „voják“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „voják“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „voják“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „voják“
- [1] centrum - slovník: „voják“
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.