čest

čest (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ čest cti
Genitiv cti ctí
Dativ cti ctem
Akkusativ čest cti
Vokativ cti cti
Lokativ cti ctech
Instrumental ctí ctmi

Worttrennung:

čest

Aussprache:

IPA: [t͡ʃɛst]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Wesensmerkmal eines Menschen, das durch Glaubwürdigkeit bzw. Vertrauenswürdigkeit charakterisiert ist; Ehre

Synonyme:

[1] pocta, úcta, poctivost

Gegenwörter:

[1] bezectnost

Beispiele:

[1] Spory o čest mohly být ukončeny smírem.
Streitfälle über die Ehre konnten mit einer Versöhnung beendet werden.
[1] Nacistické právo bylo založeno na zásadě, že právem je to, co slouží německé cti.
Das nationalsozialistische Recht beruhte auf dem Grundsatz: Das Gesetz ist, was der deutschen Ehre dient.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] urážka na ctiEhrenbeleidigung

Wortfamilie:

ctít, čestně, čestnost, čestný, počest, počestnost

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čest
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „čest
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čest
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čest
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „čest
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.