čokl

čokl (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ čokl čoklové
čokli
Genitiv čokla čoklů
Dativ čoklovi
čoklu		 čoklům
Akkusativ čokla čokly
Vokativ čokle čoklové
čokli
Lokativ čoklovi
čoklu		 čoklech
Instrumental čoklem čokly

Worttrennung:

čokl

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɔkl̩]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich, abwertend: Haustier, dessen Vorfahr der Wolf ist; Hund, Köter, Hundsvieh, Hundsköter, Kläffer

Synonyme:

[1] hafan, psisko

Beispiele:

[1] Čokly nemám rád, nesnáším, jak každýho vždycky voblizujou a člověk z toho pak smrdí.
Ich mag Köter nicht, ich hasse es, wie sie euch ablecken, und man dann stinkt.
[1] Soused má takovýho nebezpečnýho čokla, kterej už nám zakousl tři slepice!
Unser Nachbar hat so einen gefährlichen Köter, der uns schon drei Hennen totgebissen hat!

Wortbildungen:

čoklař, čoklbuřt, čoklsalon

Übersetzungen
 [1] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „čokl“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čokl“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čokl“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.