šroub

šroub (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Singular Plural
Nominativ šroub šrouby
Genitiv šroubu šroubů
Dativ šroubu šroubům
Akkusativ šroub šrouby
Vokativ šroube šrouby
Lokativ šroubu šroubech
Instrumental šroubem šrouby

Worttrennung:

šroub

Aussprache:

IPA: [ʃrɔʊ̯p]
Hörbeispiele:
Reime: -ɔʊ̯p

Bedeutungen:

[1] Verbindungselement mit Außengewinde: Schraube

Synonyme:

[1] vrut

Gegenwörter:

[1] matice

Verkleinerungsformen:

[1] šroubek

Beispiele:

[1] Desky se spojují samořeznými šrouby.
Die Platten werden mit selbstschneidenden Schrauben verbunden.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] utahovat/utáhnout, uvolňovat/uvolnit šroubSchraube anziehen, lockern/lösen
[1] daňový, stavěcí šroubSteuerschraube, Stellschraube

Wortbildungen:

šroubový, šroubovák, šroubovice

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „šroub
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „šroub
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „šroub
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „šroub
[1] centrum - slovník: „šroub
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalšroub
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.