Flexion:chumelit

chumelit (Konjugation) (Tschechisch)

< chumelit

Indikativ
způsob oznamovací
Imperativ
způsob rozkazovací
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Futur
čas budoucí
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
ich
du
ty
Sie
Vy
er/sie/es
on/ona/ono
chumelí chumelil chumelila chumelilo bude chumelit
wir
my
ihr
vy
sie
oni/ony/ona
chumelí chumelily chumelily chumelila budou chumelit
Konditional
podmiňovací způsob
Person Präsens
čas přítomný
Präteritum
čas minulý
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
ich
du
ty
Sie
Vy
er/sie/es
on/ona/ono
chumelil by chumelila by chumelilo by byl by chumelil byla by chumelila bylo by chumelilo
wir
my
ihr
vy
sie
oni/ony/ona
chumelily by chumelily by chumelila by byly by chumelily byly by chumelily byla by chumelila
Partizip
příčestí
Numerus Aktiv (Perfekt)
činné (minulé)
Passiv
trpné
Maskulinum Femininum Neutrum Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt belebt unbelebt
Singular chumelil chumelila chumelilo
Plural chumelily chumelily chumelila
Transgressiv Präsens
přechodník přítomný
Transgressiv Präteritum
přechodník minulý
Numerus Maskulinum Femininum Maskulinum Femininum
Singular chumele chumelíc
Plural chumelíce
Infinitiv Verbaladjektiv
zpřídavnělá příčestí
Verbalsubstantiv
verbální substantivum
chumelit chumelící chumelení
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.