Flexion:odmítnout
odmítnout (Konjugation) (Tschechisch)
Indikativ způsob oznamovací |
Imperativ způsob rozkazovací |
|||||||
Person | Futur čas budoucí |
Präteritum čas minulý |
||||||
Maskulinum | Femininum | Neutrum | ||||||
belebt | unbelebt | |||||||
ich já |
odmítnu | odmítl jsem | odmítla jsem | odmítlo jsem | ||||
du ty |
odmítneš | odmítl jsi | odmítla jsi | odmítlo jsi | odmítni | |||
Sie Vy |
odmítnete | odmítl jste | odmítla jste | odmítlo jste | odmítněte | |||
er/sie/es on/ona/ono |
odmítne | odmítl | odmítla | odmítlo | ||||
wir my |
odmítneme | odmítli jsme | odmítly jsme | odmítla jsme | odmítněme | |||
ihr vy |
odmítnete | odmítli jste | odmítly jste | odmítla jste | odmítněte | |||
sie oni/ony/ona |
odmítnou | odmítli | odmítly | odmítly | odmítla | |||
Konditional podmiňovací způsob | ||||||||
Person | Futur čas budoucí |
Präteritum čas minulý | ||||||
Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
ich já |
odmítl bych | odmítla bych | odmítlo bych | byl bych odmítl | byla bych odmítla | bylo bych odmítlo | ||
du ty |
odmítl bys | odmítla bys | odmítlo bys | byl bys odmítl | byla bys odmítla | bylo bys odmítlo | ||
Sie Vy |
odmítl byste | odmítla byste | odmítlo byste | byl byste odmítl | byla byste odmítla | bylo byste odmítlo | ||
er/sie/es on/ona/ono |
odmítl by | odmítla by | odmítlo by | byl by odmítl | byla by odmítla | bylo by odmítlo | ||
wir my |
odmítli bychom | odmítly bychom | odmítla bychom | byli bychom odmítli | byly bychom odmítly | byla bychom odmítla | ||
ihr vy |
odmítli byste | odmítly byste | odmítla byste | byli byste odmítli | byly byste odmítly | byla byste odmítla | ||
sie oni/ony/ona |
odmítli by | odmítly by | odmítly by | odmítla by | byli by odmítli | byly by odmítly | byly by odmítly | byla by odmítla |
Partizip příčestí | ||||||||
Numerus | Aktiv (Perfekt) činné (minulé) |
Passiv trpné | ||||||
Maskulinum | Femininum | Neutrum | Maskulinum | Femininum | Neutrum | |||
belebt | unbelebt | belebt | unbelebt | |||||
Singular | odmítl | odmítla | odmítlo | odmítnut | odmítnut | odmítnuta | odmítnuto | |
Plural | odmítli | odmítly | odmítly | odmítla | odmítnuti | odmítnuty | odmítnuty | odmítnuta |
Transgressiv Präsens přechodník přítomný |
Transgressiv Präteritum přechodník minulý |
|||||||
Numerus | Maskulinum | Femininum | Maskulinum | Femininum | ||||
Singular | — | — | odmítnuv | odmítnuvši | ||||
Plural | — | odmítnuvše | ||||||
Infinitiv | Verbaladjektiv zpřídavnělá příčestí |
Verbalsubstantiv verbální substantivum |
||||||
odmítnout | — | odmítnutí |
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.