balalajka

balalajka (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ balalajka balalajky
Genitiv balalajky balalajk
Dativ balalajce balalajkám
Akkusativ balalajku balalajky
Vokativ balalajko balalajky
Lokativ balalajce balalajkách
Instrumental balalajkou balalajkami

Worttrennung:

ba·la·laj·ka

Aussprache:

IPA: [ˈbalalajka]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Musikinstrument: dreisaitiges Zupfinstrument mit dreieckigem Resonanzkörper

Herkunft:

Entlehnung aus dem russischen балалайка (balalajka☆) → ru[1]

Oberbegriffe:

[1] strunný nástroj, hudební nástroj

Beispiele:

[1] Jsem přesvědčen, že balalajka je ruský nástroj.
Ich bin überzeugt, dass die Balalaika ein russisches Instrument ist.

Übersetzungen
 [1] Musikinstrument: dreisaitiges Zupfinstrument mit dreieckigem Resonanzkörper
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „balalajka“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „balalajka“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „balalajka“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „balalajka“
[1] seznam - slovník: „balalajka“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „balalajka“

Quellen:

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. 1. Auflage. Leda, Voznice 2001, ISBN 80-8592785-3, Seite 67.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.