charakter

Worttrennung:

cha·rak·ter

Aussprache:

IPA: [ˈxaraktɛr]

Hörbeispiele:  charakter ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Gesamtheit der angeborenen und anerzogenen Eigenschaften eines Menschen; Charakter

[2] Gesamtheit der typischen Merkmale eines Objekts; Charakter

Synonyme:

[1] povaha, nátura, naturel

[2] povaha, typ, ráz, podstata

Beispiele:

[1] Často nestačí mít jen pevnou vůli, píli a pevný charakter.

Es reicht oft nicht, nur einen festen Willen, Fleiß und einen festen Charakter zu haben.

[2] Nájemce je povinen vzhledem na charakter své činnosti zabezpečit si v plném rozsahu na své náklady ochranu předmětu nájmu proti krádeži a vloupání.

Der Mieter ist verpflichtet, je nach Charakter seiner Tätigkeit in vollem Umfang und auf seine Kosten den Schutz des Mietgegenstandes gegen Diebstahl und Einbruch zu gewährleisten.

Wortfamilie:

charakteristický, charakterizace, charakterizovat, charakteristika

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „charakter“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „charakter“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „charakter“