dějepis

dějepis (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ dějepis dějepisy
Genitiv dějepisu dějepisů
Dativ dějepisu dějepisům
Akkusativ dějepis dějepisy
Vokativ dějepise dějepisy
Lokativ dějepise
dějepisu		 dějepisech
Instrumental dějepisem dějepisy

Worttrennung:

dě·je·pis

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛjɛpɪs]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Schilderung bedeutender Ereignisse der Vergangenheit; Geschichte
[2] Wissenschaft, die sich mit Ereignissen wie unter [1] beschäftigt: Geschichte, Historie

Synonyme:

[1] dějiny, historie

Beispiele:

[1] Včera vyšel čtvrtý svazek dějepisu města Prahy.
Gestern erschien der vierte Band der Geschichte der Stadt Prag.
[2] Vystudovala češtinu a dějepis na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.
Sie studierte Tschechisch und Geschichte an der pädagogischen Fakultät in Ústí nad Labem.

Wortbildungen:

dějepisný, dějepisec

Übersetzungen
 [1] Schilderung bedeutender Ereignisse der Vergangenheit; Geschichte
 [2] 
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dějepis“
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dějepis“
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dějepis“
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dějepis“
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „dějepis“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.