detektiv

Aussprache:

IPA: [ˈdɛtɛktɪf]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der die Aufgabe hat, gegen Verbrecher zu ermitteln oder nach verschwundenen Personen/Sachen zu fahnden; Detektiv, Geheimpolizist, Geheimagent

Synonyme:

[1] očko, vyšetřovatel

Sinnverwandte Wörter:

[1] inspektor

Weibliche Wortformen:

[1] detektivka

Beispiele:

[1] Měla podezření, že je jí manžel nevěrný, a tak si najala soukromého detektiva, aby zjistil, jak se věci mají.

Sie hatte den Verdacht, dass ihr Mann untreu war, und beauftragte einen Privatdetektiv, um herauszufinden, wie die Dinge laufen.

[1] Když se řekne detektiv, mnoho lidí si představí jistého distinguovaného britského gentlemana, který téměř neustále kouří dýmku.

Wenn man Detektiv sagt, denken viele Menschen an einen gewissen distinguierten britischen Gentleman, der fast ständig Pfeife raucht.

[1] Razie, kterou detektivové spustili prvního října 2019 v centru Českých Budějovic pod dohledem kolegů z americké FBI, se uskutečnila v naprostém utajení.

Die Razzia, die Detektive am ersten Oktober 2019 im Zentrum von Tschechisch Budweis unter Aufsicht von Kollegen vom amerikanischen FBI in die Wege leiteten, erfolgte unter absoluter Geheimhaltung.

Wortfamilie:

detekovat, detektivka, detektivně, detektivní

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „detektiv“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „detektiv“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „detektiv“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „detektiv“