doutník
doutník (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | doutník | doutníky |
Genitiv | doutníku | doutníků |
Dativ | doutníku | doutníkům |
Akkusativ | doutník | doutníky |
Vokativ | doutníku | doutníky |
Lokativ | doutníku | doutnících |
Instrumental | doutníkem | doutníky |
Aussprache:
- IPA: [ˈdɔʊ̯tɲiːk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] aus Tabakblättern gerolltes Genussmittel, dessen Rauch gesogen wird; Zigarre
Synonyme:
- [1] cigáro
Verkleinerungsformen:
- [1] doutníček
Beispiele:
- [1] Hrabě se svého hosta zeptal, zda kouří cigarety, doutníky či dýmku.
- Der Graf fragte seinen Gast, ob er Zigaretten, Zigarren oder eine Pfeife rauche.
- [1] Jako správný starosvětský gentleman nepije nic jiného než whisky se sodou, kouří doutníky, občas si na chvilku odskočí a svede pár venkovských děvčat anebo naváže poměr s vdanou paní.
- Wie ein echter Gentleman der Alten Welt trinkt er nur Whiskey Soda, raucht Zigarren und ist ab und zu unterwegs, um ein paar Mädchen vom Land zu verführen oder eine Affäre mit einer verheirateten Frau zu haben.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] kouřit/vykouřit doutník – eine Zigarre rauchen; zapálit si doutník – (s)eine Zigarre anzünden
- [1] krabička s doutníky / balení doutníků – Zigarrenkiste (mit Inhalt)
- [1] kubánský doutník – kubanische Zigarre
Wortfamilie:
- doutnající, doutnat, doutníček, doutníkový
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „doutník“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „doutník“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „doutník“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „doutník“
- [1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „doutník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.