dovolovat
dovolovat (Tschechisch)
Verb, imperfektiv
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| dovolovat | dovolit | |
| Zeitform | Wortform | |
| Präsens | já | dovoluji |
| ty | dovoluješ | |
| on/ona/ono | dovoluje | |
| my | dovolujeme | |
| vy | dovolujete | |
| oni/ony/ona | dovolují | |
| Präteritum | on | dovoloval |
| ona | dovolovala | |
| Partizip Perfekt | dovoloval | |
| Partizip Passiv | dovolován | |
| Imperativ Singular | dovoluj | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:dovolovat | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Worttrennung:
- do·vo·lo·vat
Aussprache:
- IPA: [ˈdɔvɔlɔvat]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] seine Zustimmung zu etwas geben; erlauben, gestatten, zulassen
Synonyme:
- [1] připouštět
Beispiele:
- [1] Žijeme, jak poměry dovolují.
- Wir leben so, wie es die Verhältnisse erlauben.
Wortfamilie:
- dovolit, dovolený
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dovolovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dovolovati“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dovolovati“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „dovolovat“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.