dovolovat

dovolovat (Tschechisch)

Verb, imperfektiv

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
dovolovat dovolit
Zeitform Wortform
Präsens dovoluji
tydovoluješ
on/ona/onodovoluje
mydovolujeme
vydovolujete
oni/ony/onadovolují
Präteritum ondovoloval
onadovolovala
Partizip Perfekt  dovoloval
Partizip Passiv  dovolován
Imperativ Singular  dovoluj
Alle weiteren Formen: Flexion:dovolovat

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:
do·vo·lo·vat

Aussprache:
IPA: [ˈdɔvɔlɔvat]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:
[1] seine Zustimmung zu etwas geben; erlauben, gestatten, zulassen

Synonyme:
[1] připouštět

Beispiele:
[1] Žijeme, jak poměry dovolují.
Wir leben so, wie es die Verhältnisse erlauben.

Wortfamilie:
dovolit, dovolený

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dovolovat
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dovolovati
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dovolovati
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „dovolovat
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.