karafiát
karafiát (Tschechisch)
Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | karafiát | karafiáty |
Genitiv | karafiátu | karafiátů |
Dativ | karafiátu | karafiátům |
Akkusativ | karafiát | karafiáty |
Vokativ | karafiáte | karafiáty |
Lokativ | karafiátě karafiátu |
karafiátech |
Instrumental | karafiátem | karafiáty |
Worttrennung:
- ka·ra·fiát
Aussprache:
- IPA: [ˈkarafɪjaːt]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] hvozdík
Oberbegriffe:
Beispiele:
- [1] Nosil v klopě kabátu rudý karafiát.
- Er trug im Mantelaufschlag eine rote Nelke.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] rudý karafiát (rote Nelke)
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „karafiát“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „karafiát“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „karafiát“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „karafiát“
- [1] centrum - slovník: „karafiát“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „karafiát“
- [1] Verzeichnis:Tschechisch/Blumen
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.