nárok
nárok (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | nárok | nároky |
Genitiv | nároku | nároků |
Dativ | nároku | nárokům |
Akkusativ | nárok | nároky |
Vokativ | nároku | nároky |
Lokativ | nároku | nárocích |
Instrumental | nárokem | nároky |
Worttrennung:
- ná·rok
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːrɔk]
- Hörbeispiele: nárok (Info)
Bedeutungen:
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Náš nový byt odpovídá vysokým nárokům na komfort bydlení.
- Unsere neue Wohnung wird den hohen Ansprüchen auf den Wohnkomfort gerecht.
- [1] Nesouhlasil s prodloužením pracovní doby bez nároku na zvýšení mzdy.
- Er stimmte der Verlängerung der Arbeitszeit ohne Anspruch auf Lohnerhöhung nicht zu.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] činit si nárok na něco — Anspruch auf etwas erheben, mít nárok na něco — Anspruch auf etwas haben, zříct se nároku — auf einen Anspruch verzichten
- [1] nárok na dovolenou — Urlaubsanspruch, nárok na náhradu — Ersatzanspruch, Entschädigungsanspruch, nárok ze zákona — gesetzlicher Anspruch, právní nárok — rechtlicher Anspruch
Wortbildungen:
- nárokovat
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nárok“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nárok“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nárok“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.