nárok

nárok (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ nárok nároky
Genitiv nároku nároků
Dativ nároku nárokům
Akkusativ nárok nároky
Vokativ nároku nároky
Lokativ nároku nárocích
Instrumental nárokem nároky

Worttrennung:

ná·rok

Aussprache:

IPA: [ˈnaːrɔk]
Hörbeispiele:  nárok (Info)

Bedeutungen:

[1] (vermeintlich) berechtigte Forderung; Anspruch, Anrecht

Synonyme:

[1] oprávnění, právo, nároky

Beispiele:

[1] Náš nový byt odpovídá vysokým nárokům na komfort bydlení.
Unsere neue Wohnung wird den hohen Ansprüchen auf den Wohnkomfort gerecht.
[1] Nesouhlasil s prodloužením pracovní doby bez nároku na zvýšení mzdy.
Er stimmte der Verlängerung der Arbeitszeit ohne Anspruch auf Lohnerhöhung nicht zu.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] činit si nárok na něcoAnspruch auf etwas erheben, mít nárok na něcoAnspruch auf etwas haben, zříct se nároku — auf einen Anspruch verzichten
[1] nárok na dovolenouUrlaubsanspruch, nárok na náhraduErsatzanspruch, Entschädigungsanspruch, nárok ze zákonagesetzlicher Anspruch, právní nárok — rechtlicher Anspruch

Wortbildungen:

nárokovat

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nárok
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nárok
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nárok

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: národ, návod
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.