právo
právo (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | právo | práva |
Genitiv | práva | práv |
Dativ | právu | právům |
Akkusativ | právo | práva |
Vokativ | právo | práva |
Lokativ | právu | právech |
Instrumental | právem | právy |
Worttrennung:
- prá·vo
Aussprache:
- IPA: [ˈpraːvɔ]
- Hörbeispiele: právo (Info)
Bedeutungen:
- [1] Recht im objektiven Sinn: staatlich festgelegte und anerkannte Ordnung des menschlichen Zusammenlebens, deren Einhaltung durch staatlich organisierten Zwang garantiert wird
- [2] Recht im subjektiven Sinn: Befugnis einer Person, etwas zu tun, zu unterlassen, die sich aus dem Recht im objektiven Sinn ableiten lässt; Recht, Anspruch, Anrecht, Berechtigung
- [3] Rechtswesen, nur im Plural, práva: Rechtslehre, Rechtsstudium; Recht, Jura
Synonyme:
- [1] objektivní právo, právní řád
- [2] subjektivní právo, nárok, oprávnění
Beispiele:
- [1] Zabývá se obchodním právem.
- Er befasst sich mit dem Handelsrecht.
- [2] Má právo se to dozvědět.
- Er hat das Recht, es zu erfahren.
- [3] Petr byl v prvním roce práv a jeho sestra se připravovala na přijímací zkoušku na filozofickou fakultu.
- Peter war im ersten Jahr seines Jurastudiums und seine Schwester bereitete sich auf die Aufnahmeprüfung an der philosophischen Fakultät vor.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] lidská práva — Menschenrechte; občanské právo — Zivilrecht, trestní právo — Strafrecht
- [1] podléhat právu — dem Recht unterliegen; porušit právo — ein Recht verletzen
- [2] hlasovací právo — Stimmrecht; předkupní právo — Vorkaufsrecht
- [2] odepřít právo — ein Recht verweigern, postoupit právo — ein Recht abtreten, převést právo – ein Recht übertragen; vzdát se práva — auf ein Recht verzichten
- [3] studovat práva — Jura studieren
Wortbildungen:
Übersetzungen
[2]
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „právo“
- [1–3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „právo“
- [1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „právo“
- [1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „právo“
- GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5., upravené vyd. Plzeň : Linde, 2009. 308 s. ISBN 978-80-7380-233-2.
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.